Zámek

První zmínka o zámku pochází z roku 1248. V té době už byla vystavěna templářská komenda, která byla postupně upravována až do současné podoby. Do značné míry se uchovalo zdivo a dispozice středověkého feudálního sídla a templářské komendy. Samotný zámek má kolem vnitřního nádvoří tři jednopatrová křídla uspořádaná do půdorysného tvaru mezi čtvrtkruhem a podkovou. Vedle průjezdu do nádvoří vystupuje hranolová věž. Právě tato středověká věž představuje nejpozoruhodnější objekt starší části zámku. Má vnější rozměry 8,4m x 6,9m. Narozdíl od ostatních budov má čtyři podlaží. Dolní úzký prostor je zčásti vytesaný do skály a byl přístupný jen otvorem v podlaze prvního patra. Pro vzhled a využití bylo podstatné renesanční rozšíření sídla o jižní a východní křídlo, neboť došlo k překročení původní rozlohy sídla východním směrem.

Tvrz byla několikrát vypálena a zpustošena. Výraznější přestavba proběhla v letech 1715-1717. Jezuité ji začali přestavovat na řadovou rezidenci. Byly obnoveny klenby, doplněna štuková výzdoba, postaveny schody, dva pokoje a komora. Zároveň byla zřízena klenutá neorientovaná kaple vystupující z obrysu východního křídla. Pod jižním křídlem tvrze se nacházel rozsáhlý vinný sklep. Legenda hovoří o tom, že tvrz byla spojena obrovským sklepením dlouhým cca 24 km s městečkem Skalicí, kudy procházela obchodní jantarová stezka. Těžké období pro zámek nastalo po roce 1918, kdy připadl státním statkům. V roce 1875 získala obec objekt v dezolátním stavu. Demolici včak striktně zamítla a od tohoto data se postupně prováděla rekonstrukce celého objektu. Jako první byla veřejnosti zpřístupněna kaple, která je nyní obřadní síní obce. V prostorách zámku jsou hotelové pokoje, salonky a restaurace s posezením na zámeckém nádvoří.