Obec Čejkovice
ObecČejkovice

Platba za komunální odpad

Platba za osobu na rok 480,-Kč

Děti do 15 let i v roce, ve kterém dosáhnou 15 let je stanoveno 240,-Kč

Vlastník nemovitosti, která je vedena v katastru nemovitostí  k bydlení nebo k rodinné rekreaci a není zde přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu 480,-Kč.

Poplatek je splatný jednorázově nejpozději do 30.6. příslušného kalendářního roku.

Číslo účtu 7423671/0100

Variabilní symbol: číslo domu

Po zaplacení obdržíte štítek na popelnici pro rok 2024. Pokud nebude štítek umístěn na popelnici po 30.6. nebude popelnice vyvážena. Při platbě přes účet bude štítek k vyzvednutí na OÚ Čejkovice od 5.2.2023

OZV obce Čejkovice o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství 

 

STOČNÉ:

Směrné číslo 35 m3 na osobu a rok při plném vybavení domácnosti:

1260,-Kč/osoba/rok

Splatnost poplatku je do 30.11. běžného roku.

Poplatek můžete zaplatit v hotovosti nebo zaslat na účet: 742 36 71 /0100 variabilní symbol je číslo domu. Využít můžete i platbu SIPO či trvalý příkaz.

Cenové oznámení 2024 

 

Dějiny farnosti

Pokud se ve starých zprávách lze dočíst, byla v Čejkovicích již roku 1246 duchovní správa, kterou konal řád Templářů. Po jeho zrušení roku 1311 farnost trvala dále až do Bílé Hory 1620. V době mezi rokem 1620–1624 nebyla duchovní správa žádná. Od roku 1624–1773 konali duchovní správu Jezuité. Od roku 1773 vedou duchovní správu světští kněží.

Čejkovická farnost patří k děkanství hodonínskému a k biskupství brněnskému. K čejkovické farnosti patří i obce Starý Poddvorov a Nový Poddvorov.

Chrám Páně v Čejkovicích je zasvěcen sv. Kunhutě. Zřejmě jde o původní patrocinium sv. Kunhuty. Kunhuta byla manželkou posledního římského císaře ze saské dynastie Jindřicha II., původně bavorského vévody, který proslul svou přízní k církvi a byl v roce 1147 kanonizován. Také Kunhuta, pocházející z rodu hrabat z Luxemburgu, která zemřela 3. 3. 1033 v klášteře Kanfugen, byla svatořečena papežem Inocencem III. 29. 3. 1200. Je zřejmé, že její kult se začal šířit po době kanonizace, který k nám řád Templářských rytířů na přelomu 30. - 40.let 13. stol. přinesl. Domníváme se, že v této době byl první kostel Templáři postaven. Za své existence byl mnohokrát vypleněn, vypálen, zbořen, ale opět na témže místě postaven, opravován a udržován.

Také před začátkem 20. stol. V roce 1892 byl kostel opraven a postavena nová věž. V roce 1901 se stal farářem P. Jan Navrátil, který nahradil odcházejícího faráře a konzistorního radu Eduarda Kellera, který odešel do penze, ale v Čejkovicích dožil a je zde pohřben. V roce 1905 P. Jan Navrátil provedl opravu věžních hodin a hlavního oltáře. V témže roce se konalo svaté biřmování, které udělil brněnský biskup Pavel Huyn. V roce 1908 byla založena katolicky orientovaná organizace Sdružení venkovské omladiny. Za čtyři roky se konaly ve farnosti misie. Kázal člen jezuitského řádů P. Alois Jemelka. Na památku této misie byl zvenčí na kostel zavěšen odpustkový kříž.

V roce 1914 vypukla I. Světová válka. Pro „erar“ byly zabaveny dva kostelní zvony. Zůstal pouze zvon „poledňák“ a malý „umíráček“. Narukoval i kaplan P. František Slabý, kterého nahradil P. Antonín Straškrába. Kaplan Straškrába se věnoval především Omladině a spolu s farářem P. Janem Navrátilem pomáhali farníkům při sepisování různých německy psaných žádostí okresnímu hejtmanství a při psaní ruských adres na dopisy zajatcům. Po dlouhých čtyřech letech bojů zvítězila Dohoda, což dalo podnět ke vzniku samostatného Československa.

Dne 28. října 1918 byla Národním výborem v Praze prohlášena nezávislost nového československého státu. V Čejkovicích byla samostatnost oslavena 1. listopadu slavnou mší svatou. 14. prosince byl zvolen presidentem T. G. Masaryk. Protože president T. G. Masaryk proslul výrokem typu „Řím musí být souzen a odsouzen...“, nastala v zemi silná vlna protikatolické averze, jejímž důsledkem bylo mimo jiné i stržení Mariánského sloupu v Praze na Staroměstském náměstí. Proto se nelze divit, že ministerstvo školství a národní osvěty vydalo nařízení podle něhož se nesměli žáci nutit k návštěvě kostela a návštěvě náboženských cvičení.

V témže roce 1918 byl vysvěcen na kněze čejkovický rodák, budoucí filosof a pedagog P. Dominik Pecka.

V roce 1920 vznikla v naší zemi nová církev, Církev Československá, později husitská. Založili ji nespokojení katoličtí kněží, v čele s teologem Farským. K přestupům do nové církve došlo i v Čejkovicích. Nebylo jich však tolik, aby v místě došlo k ustanovení farnosti.

Na začátku ledna 1921 se s farníky loučil oblíbený kaplan Straškrába, který byl přeložen do Rájce a na jeho místo přišel P. František Dragoun.

V roce 1924 se provedla rozsáhlá oprava kostela a jeho elektrifikace. Také byla postavena nová kaple na památku na padlé vojíny v I. Svět. Válce

Tak jako ve všech farnostech, tak i v Čejkovicích v tomto období byly zřizovány katolické organizace, například odbočka Svazu katolických žen a dívek, Omladina, Orel. Spolek Orel provozoval kino, připravoval ochotnická divadelní představení a tělovýchovu mládeže.

Na konci roku 1926 odešel do důchodu farář Jan Navrátil, který ve farnosti působil 25 let. Novým administrátorem a od 1. května farářem se stal dosavadní kaplan Jan Doupovec, rodák z Milonic. Jako nový kooperátor přišel P. Jaromír Pořízek. V tomto roce se také konalo svaté biřmování, které udílel brněnský biskup Dr. Josef Kupka.

V uvedeném roce 1927 zemřel významný čejkovický rodák P. Jakub Hodr, infulovaný druhý prelát a designovaný děkan katedrální kapituly. Na kněze byl vysvěcen 23. července 1873, v roce 1879 získal ve Vídni doktorát teologie. Působil jeko prefekt a pak i regent chlapeckého semináře v Brně. V letech 1881 1902 přednášel cirkevní dějiny, právo a Pius X.jej roku 1910 ustanovil papežským prelátem. Pamatoval na čejkovický kostel těžkým pozlaceným kalichem, několika bohoslužebnými rouchy i finanční částkou.

Při farním úřadě vznikl v roce 1928 odbor Charity, jež nesl název Ludmila. Zapsalo se do něj 31 členů, předsedal farář.

V roce 1930 byl přeložen do Běhařovic kaplan P. Jaromír Pořízek. Nahradil ho P. Václav Novák.

Dne 24. března 1931 se konaly misie, které vedli kněží z řádu redemptoristů od svatého Michala v Brně. Za rok se stal památným dnem 30. říjen, kdy posvětil tři nové zvony pro chrám svaté Kunhuty brněnský kapitulní děkan a infulovaný prelát Adolf Tenora. Celá slavnost se konala u kříže u kostela a slavnostní kázání měl Karel Skoupý, profesor bohosloveckého semináře, pozdější brněnský biskup.
Do Čejkovice přišel 1. května 1933 novokněz, rodák z Jimramova na Českomoravské vysočině, P. Václav Skalník, který zde působil jako kaplan.
Dne 12. července 1936 se konaly v Čejkovicích primicie P. Jana Kornfeila, který byl vysvěcen na svátek svatého Cyrila a Metoděje v Brně. Jeho prvním kaplanským místem se staly Jedovnice.

V období nacistické okupace Československa mělo pro farníky Čejkovic značný význam duchovní cvičení, triduum, které probíhalo 23.-26. prosince 1940 pod vedením dominikánského kazatele Silvestra Braita.

Na jaře roku 1942 byly opět zabaveny zvony, shodou okolností právě všechny tři, které byly svěceny v roce 1932. Ponechán byl jen umíráček.
V témže roce začal farář P. Jan Doupovec, za velké pomoci kaplana P. Václava Skalníka a profesora P. Dominika Pecky, budovat nový hlavní oltář. Farář Doupovec se dokončení díla nedočkal. Zemřel 23. listopadu 1944.

Období II. Světové války se chýlilo ke konci. V dubnu 1945 přišli do Čejkovic němečtí vojáci. Ve škole zřídili na několik dní polní lazaret. Obcí procházely německé ustupující jednotky. V sobotu 14. dubna se od jihu v obci objevily první hlídky Rudé armády. Němci zpozorovali přítomnost Rusů a po krátké přestřelce s nimi se Němcům podařilo ujet.

Zakrátko zavlály na kostelní věži, radnici a dalších domech československé vlajky. Čejkovice byly osvobozeny. Ve škole byla opět zřízena vojenská nemocnice, tentokrát sovětská a setrvala tam šestnáct dní.
Válka však i po svém skončení dokázala být krutá. Manipulace s nevybuchlou municí, která byla pozůstatkem osvobozovacích bojů, se stala osudnou dvěma chlapcům, kteří přišli 12. července o život.

Koncem srpna roku 1945 byla obnovena činnost nacisty zakázaných organizací Orla a Sokola.

Svého dokončení se dočkal nový oltář, s jehož stavbou se začalo před válkou. Farnost nyní administroval P. Václav Skalník. Jako kaplan přišel na čejkovickou faru P. Jan Nejedlý. Nový oltář vysvětil 12. října 1947 brněnský biskup Karel Skoupý, který však obec navštívil již 10. května, kdy vizitoval farnost a uděloval svátost biřmování. Od 12. října se stává Václav Skalník řádným farářem.

V poválečných letech náboženský život v čejkovické farnosti pokračoval. Věřící se zúčastňovali exercicií, obcí procházel průvod Božího těla k oltářům a v polích na dolních Padělcích se světil kamenný kříž, věnovaný rodinou pekaře Majera.
Po roce 1948 se postupně do škol a později i do mateřských škol začala zavádět ateistická výchova. Náboženství bylo nepovinným předmětem. Veřejné církevní průvody byly zakázány, taktéž i náboženské organizace, např. Orel, Skaut. Řeholní řády byly zrušeny. Mnoho významných kněží bylo perzekuováno. S kněží, kteří působili v Čejkovicích, byl uvězněn P. Jaromír Pořízek. Byl vězněn na Mírově, Leopoldově a Borech. Propuštěn byl, až v době uvolnění nábožeské svobody, v letech šedesátých. Brzy po propuštění zemřel.

V roce 1959 se opět rozezvučely na čejkovickém kostele zvony, byť jen ocelové. Pocházely z kostela v Brně – Bystrci. V této době byl vysvěcen na kněze P. Václav Hanusa.

Z čejkovické farnosti se od pradávna chodilo na pouť do mariánského poutního místa Žarošic. V době, kdy veřejné církevní průvody byly zakázány, putovali věřící soukromně, např. Na kole, autem a podobně. Sešli se v kostele v Žarošicích. V roce 1966, v době, kdy začíná docházet k náboženskému uvolnění, ale církevní průvody jsou oficielně zakázány, koná se pouť do Žarošic průvodem s křížkem a dvěma korouhvemi. Za nimi přijíždí kaplan P. Jan Nejedlý s ministranty a kostelníkem. Tato pouť je P. Jana Nejedlého poslední. Záhy onemocní a 23. října 1966 umírá. Místo něj přichází P. Bohuslav Brabec. Koncem tohoto roku těžce onemocní farář P. Václav Skalník a P. Bohuslav Brabec se stává administrátorem. Jako nový kooperátor příchází P. Jaromír Mikulášek. Po přeložení P. Bohuslava Brabce se stává P. Jaromír Mikulášek administrátorem a kaplanem P. Josef Šindar.

V roce 1968 oslavil 50. výročí kněžství profesor P. Dominik Pecka. Slavnost se konala v Čejkovicích 7. července. Obcí procházel průvod, v němž kráčel jubilant spolu s příbuznými, přáteli a kněžími a velkým množstvím krojované mládeže z Čejkovic i širokého okolí. U zámku byl postaven oltář, u něhož sloužil P. Dominik Pecka mši svatou. O deset let později, 9. července 1978, slavil 60. výročí svého ustanovení Kristovým knězem v čejkovickém chrámu. Mší svatou sloužil s tehdejším duchovním správcem P. Jaromírem Mikuláškem a kaplanem P. Jiřím Pallou.

Kooperátor P. Josef Šindar v roce 1970 odchází do Bulhar a do Čejkovic nastupuje P. Josef Budil z Ivančic.
Dne 3. července 1971 opouští navždy, po těžké nemoci, své přátele a farníky P. Václav Skalník, kněz, který od svého vysvěcení nepoznal jiné místo služby Bohu a lidem, než Čejkovice.

V roce 1973 odchází kaplan P. Josef Budil do Brna a střídá jej P. Richard Maria Sikora, který je ale roku 1977 přeložen a přichází novokněz P. Jiří Palla, rodák z Radkova z farnosti Rožné na Vysočině.

Dne 9. května 1981 se odehrává v Čejkovicích velká církevní slavnost, byť smutná. Půl druhé stovky kněží, přátel a žáků, a nespočet věřících doprovázel na poslední cestě pana profesora Pecku. P. Dominik Pecka zemřel 1. května v kněžském domově v Moravci na Vysočině a k věčnému odpočinku se navrátil do rodné půdy čejkovické. Za svého života byl profesorem na reformním reálném gymnaziu v Jihlavě. Po uzavření jihlavského gymnazia v roce 1941 přešel do Brna. Zde přednášel též na kněžském semináři. Po komunistickém převratu byl dvakrát uvězněn a zbaven občanských práv. Měl ohromný vliv na mládež. Profesor Dominik Pecka se věnoval řadu let literární činnosti. Jeho literární dílo je velmi rozsáhlé. Vedle šesti románů: Matka Boží v trní, Jarní sonáta, Assunta, Světlo na moři, Neviditelný prsten, Kamarádka a svazku povídek Člověčenství naše, vydal několik závažných teologických, filozofických a pedagogických prací: Oheň na zemi, Skryté paprsky, Svatí a lidé, Tajemství života, Smysl člověka, Tvář člověka a Cesta k pravdě. Vychovatelská moudrost Peckova je patrná v knihách: Ze zápisníku starého profesora a Umění stárnout za školou. V dílech Umění žití a Moderní člověk a křesťanství je profesor Pecka neustále v kontaktu s moderní dobou. Vrcholným dílem je Filosofická antropologie.

V této době v roce 1981 se zhoršuje zdravotní stav P. Jaromíra Mikuláška a proto příchází do čejkovické farnosti vypomáhat rodák ze Starého Poddvorova, kapucín Kajetán P. Sasínek, narozen 11. 11. 1920.
Dne 12. května 1983 zemřel v kyjovské nemocnici P. Jaromír Mikulášek. Smuteční mši svatou sloužil kapitulní vikař Ludvík Horký. Se zesnulým se u hrobu loučil jeho osobní přítel, lysický farář Horálek. Na uvolněné místo administrátora přichází P. Jiří Palla.

Po roce 1989 se opět otvírají kláštery. Kapucín Kajetán P. Sasínek se vrací do svého řádu. Od té doby je v čejkoviké farnosti jeden kněz.
V roce 1992 je v čejkovické farnosti udílena svátost biřmování brněnským biskupem Vojtěchem Cikrle. Koncem tohoto roku je přeložen administrátor P. Jiří Palla do Doubravice nad Svitavou. Na jeho místo nastupuje P. Libor Salčák, rodák z Rohatce.

V roce 1995 se konala oslava 100. výročí narození profesora P. Dominika Pecky, na které byl přítomen Peckův žák RNDr Jiří Grygar.
Po šesti letech působení ve farnosti byl z Čejkovic do Velkých Bílovic přeložen P. Libor Salčák. Na jeho místo administrátora nastoupil v roce 1998 P. Pavel Merta, rodák z Kuřimi, se kterým čejkovická farnost přivítala i nové tisíciletí. P. Pavel Merta byl, po sedmi letech služby v Čejkovicích, přeložen do Miroslavi u Znojma.

V roce 2005 začíná své působení v čejkovické farnosti P. Mgr. Grzegorz Zych, rodák z Polska.
Farníky velmi oblíbený P. Jiří Palla zemřel 25.12.2009 v Rajhradě.
P. Kajetán Sasínek zemřel 1. 11. 2010 v Praze ve věku nedožitých 90 let.

V letošním roce se celá farnost připravuje, po padesáti letech, na slavnou primiční mši svatou čejkovického rodáka Mgr. Petra Baláta.
Novokněžšké požehnání přijme 26. června 2011 v Brně, primice se bude konat 10.7.2011 v Čejkovicích.


                                                                                              Jana Cigánková, Marie Ritterová

Bibliografie

  • RNDr. Libor Ambrozek, Mgr Libor Jan, PhDr. Václav Štěpánek a kolektiv Čejkovice 1248–1998
  • OÚ Čejkovice, Čejkovice 1998 Kronika Čejkovic 1880–1952
  • Kronika obce Čejkovice 1952–1963
  • Kronika Čejkovic 1963–1970
  • Kronika Čejkovic 1970–1986

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Odkazy

Mapa

 

Facebook