Kácíme otrávené lípy v ulici Raska

Stromy, které tu roky dávaly stín, radost i kus klidu, někdo úmyslně otrávil. Nevíme kdo. A možná to ani nikdy vědět nebudeme.

Přesto bychom chtěli říct jednu věc. Strom není jen kus dřeva. Roste desítky let, lidé kolem něj chodí každý den, děti si pod ním hrají, ptáci v něm hnízdí. Když takový strom zmizí kvůli lidskému rozhodnutí, zůstane po něm víc než jen prázdné místo. 

Rozhodli jsme se ale, že tenhle smutný příběh neskončí jen pokácením a zapomenutím. Dřevo z těchto lip neskončí v kamnech. Chceme mu dát ještě jeden smysl. Zvažujeme, že z něj vznikne plastika, fotopoint nebo třeba doplněk na dětském hřišti – něco, co bude ještě pár let dělat radost lidem. 

Proměnit zlo v něco dobrého. 

A pokud by ten, kdo to udělal, náhodou tyto řádky četl – věřte, že stromům už život vrátit nejde. Ale svědomí je někdy silnější než strach. Stačilo by přiznat chybu. I to je někdy začátek něčeho lepšího.